Zlatá kopule Skalního chrámu - Kubbat as Sachra - patří k Jeruzalémským dominantám. Osmiboká mešita postavená v letech 687 - 691 chalífou Abd al-Malikem (v letech 1956 - 1964 byla kompletně zrestaurována) patří k třem nejsvětějším islámským stavbám, protože stojí na hoře Moria, odkud prý okřídlená kobyla Boráq (Blesk) odnesla proroka Muhammada do Sedmého nebe, kde sídlí Alláh. Ochotní průvodci cizinců ještě dnes ukazují otisky koňského kopyta ve skále.
Jakoby se celý Orient spojil pří výzdobě této mešity, aby zrodil její krásu. Vnější stěny 36 metrů vysoké mešity jsou obloženy mramorem a tyrkysově a modře zbarvenými dlaždicemi, které pocházejí z Turecka. Zlato v ornamentech kopulí je Jordánské a přepychové, neznatelně spojené koberce jsou ze Saudské Arábie. Kolem celého horního okraje se táhne kaligraficky vyvedený text první súry koránu - Oktagon. Ze všech vstupních portálů je nejkrásnější jižní (obrácený k Mekce), zatímco západní portál je jediný, kterým se do mešity vstupuje. V interiéru jsou dvě řady sloupů podpírající kupoli. Z jejich stylové rozdílnosti a typicky řeckých a byzantských hlavic je na první pohled patrné, že pocházejí ze starších chrámů. Hned vedle velkého skalního výčnělku se nachází nádherný relikviář s posvátným vousem Prorokovým. V jeskyni duší Bir el Arwah pod skálou se podle legendy scházejí duše zemřelých.
Když umájovský chalífa
Abd al-Malik dal příkaz ke stavbě Skalního dómu,
měl v úmyslu pozvednout Jeruzalém na nejsvětější
poutní místo na světě. Nová stavba měla svou
nádherou soupeřit dokonce se svatyněmi v Mekce a
Medíně a zastínit i křesťanské památné chrámy
Zrození a Božího hrobu. Islám však nebyl
nesnášenlivý a Abd al-Malik ve své vizi Svatého
města chtěl zůstat věrný i křesťanským a
židovským tradicím. Bohužel otisky střel na
mramorovém obložení Skalního dómu, zranění Židé,
18 mrtvých Palestinců z října 1990 a 15 mrtvých
Židů z července 1997 jsou smutným mementem toho, jak
je dodnes složitá a těžká skutečnost ve Svatém
městě.Při restauračních pracích byla znovu
pozlacena kupole a také byly v mešitě položeny nové
rudé koberce v hodnotě 150 000$. Jednotlivé koberce
jsou spojeny tak dokonale, 
že není poznat, kde jeden končí
a druhý začíná. Celou akci financoval jordánský
král Hussain, který dnes také dostává určité
procento ze vstupného, jež činí 22NIS a platí pro
Skalní dóm i pro mešitu Al-Aqsa a také pro islámské muzeum, jež se
též nachází na chrámové hoře.
