Nejposvátnější místo všeho židovstva se nachází na jihozápadní straně Chrámové hory. Patří mezi nejstarší a nejuctívanější památky Jeruzaléma. Je to jediný pozůstatek chrámu z 10. století př.n.l. založeného na pahorku Moria autorem Písně písní králem Šalamounem, synem Davida a Bethseby. Je to vlastně část opěrné zdi, která byla postavena okolo chrámové hory při jejím rozšiřování za Heroda Velikého. Své jméno dostal tento úsek zdi proto, že sem kdysi Židé přicházeli oplakávat zboření svého chrámu římským císařem Titem F. Vespaniem v roce 70 našeho letopočtu. Po potlačeném povstání Bar Kochby (v roce 135) měli Židé dokonce zakázáno se k těmto místům vůbec přibližovat.

Celá západní zeď byla původně dlouhá 500 metrů. Před rokem 1967 byla přístupná jen asi desetina celkové délky zdi, protože během staletí vyrostli v její blízkosti (až na 4 metry) obytné domy a přístup k ní byl jenom úzkou uličkou. Po obsazení východního Jeruzaléma Izraelci překážející domy strhli, takže před zdí vzniklo dosti široké prostranství. Díky dalším pozemním úpravám slouží dnes Židům k modlitbám asi 170 metrů zdi.

Zajímavý je pohled na Zeď nářků zblízka. Ve spárách mezi velkými vápencovými bloky uvidíme spoustu malých popsaných papírků s přáními, prosbami a poděkováními, které jsou určeny přímo Bohu - proto se Zdi nářků říká také "Boží poštovní schránka". Všechna sdělení jsou míněna velmi vážně, a proto je kromě Boha nesmí nikdo číst. "Schránka" však není bezedná a musí se čas od času vybírat. To má na starosti úřad vrchního rabína, který jednou měsíčně v noci všechna psaníčka ze spár odstraní a na Olivetské hoře je anonymně "pohřbí".

Motlitby u zdi probíhají každý den od časného rána až do pozdní noci. Mnozí věřící doprovázejí modlitby trhavými nebo kývavými pohyby těla. Muži a ženy se modlí odděleně, muži musí mít pokrývku hlavy, ženy zase zahalená ramena a nohy.O tom, jak je pro nábožensky založené Židy důležitá, se nejlépe přesvědčíme v pátek večer. Po západu Slunce sem z Židovské čtvrti přicházejí skupinky slavnostně oděných mužů, aby na prostranství před Zdí nářků zpěvem pozdravili nadcházející sabat. K nim se připojují černě odění chasidové z městské části Mea She´earim, ležící severozápadně od Starého města.

Protože jde o jedno z neuralgických míst Jeruzaléma, jsou všichni, kdož je chtějí navštívit, podrobováni osobní prohlídce izraelskými strážemi. Okolo prostranství před Zdí je celkem pět míst s detektory kovu. Jedno je na konci ulice El-Wad v podloubí, druhé je na cestě na Chrámovou horu, třetí je na jižním okraji náměstí, čtvrté na schodech vedoucích do židovské čtvrti a na terasy. Poslední kontrolní bod je při ústí tunelu, který byl postavem nedávno. Tunel vede pod nesvatějšími muslimskými památkami a ústí ve východním okraji Starého města. Jeho stavba vyvolala mnoho bouřlivých reakcí a také potyček mezi židy a Araby.